Postup do ligy se Znojmem by byl pro mě nejvíc v kariéře, říká Rosťa Šamánek

Z n o j m o - Letní posila ze Sokolova vlétla do Fotbalové národní ligy jako uragán a dominovala hned úvodní srpnové anketě Hráč měsíce. Rosťa Šamánek se jako čistokrevný útočník usadil na kraji zálohy a motal soupeřům hlavy o sto šest. Jeho skvělou formu však překazily trable s kotníkem, s nimiž bojoval střelec pěti podzimních gólů mnohdy se sebezapřením celý podzim. I o tomto tématu jsme si povídali v obsáhlém vánočním rozhovoru. Řeč však také přišla na jeho velkou vášeň v podobě rybaření a také, proč se nechystá na plánovanou silvestrovskou cestu do Paříže. Zkrátka je toho v rozhovoru mnoho zajímavého.

Nechci se vymlouvat na zdravotní problémy, bylo to moje rozhodnutí

Jak se v prosinci cítí Hráč měsíce srpna Fotbalové národní ligy?
Necítím se po zdravotní stránce úplně ideálně, sám to dobře víš. Jelikož mám stále problémy s kotníkem, takže jsem ani po skončení podzimní části Fnl netrénoval s týmem, trénoval jsme individuálně v posilovně a chodil jsem na magnety a takové věci okolo toho.

Možná si fanoušci kladli otázku, proč jsi v některých zápasech jen střídal nebo proč výkony nebyly úplně takové jako si měl v srpnu. Takže tohle je také příčina. Je potřeba říct, že trápení s kotníkem máš už někdy od září...
Začalo to zápasem s Třincem, tam byl prvotní problém. Pak byly tři týdny volna, to jsem moc netrénoval, ale úplně jsem si pauzu také nedal, což beru za největší chybu. Kdybych si dal úplný klid, vynechal zápas s Hradcem, byl bych možná na další duely stoprocentně připravený. Chtěl jsem mermomocí hrát utkání s Hradcem, teď to beru jako chybu. Myslím, že kdybych do něj nešel, byl by zbytek podzimu určitě lepší.

Pro hráče s takovou formu je ale asi těžké, přemluvit se, aby si dal pauzu?
Říkáš to dobře. Cítil jsem, že mám formu. Dostával jsem se do šancí, dával jsme góly, měl jsem i nějaké asistence. Chtěl jsem v tom pokračovat.

Hypoteticky. Kolik mohl mít Rosťa Šamánek na svém kontě gólů, kdyby byl fit?
To je hrozně těžké říct, já se na zdravotní problémy vůbec nechci vymlouvat, bylo to moje rozhodnutí, že jsem chtěl hrát. Myslím si, že bych o nějaký gól více vstřelil, ale opravdu se na to nechci vymlouvat.

Už jsme to probírali na začátku sezóny. Ty jsi byl typický hrotový útočník, na podzim si ale nastupoval na kraji zálohy. Překvapilo tě, že jsi byl z této pozice tolik produktivní?
Musím říct, že ze začátku jsem byl hodně překvapený, protože mi to tam i sedělo. Dozadu jsem byl někdy trochu horší, ale byl za mnou Heli (David Helísek pozn. red.), který to až na pár výjimek uhasil. Zase na druhou stranu, když jsme dali pět gólů, tak je to i pro diváky lepší, protože se více útočilo. Já jsem více útočil, jak bránil, to je pravda. Dostával jsem se hodně do koncovky, z toho jsem byl překvapený a jsem za to rád.

Naše ofenzivní síla byl na podzim až neskutečná, když vezmu ještě fakt, že krom tebe ještě někteří nebyli úplně fit. Čím si vysvětluješ, že to tak klapalo? Bylo to i tím, jak říká trenér Kučera, že mnohdy na kraji zálohy nastupovali klasičtí útočníci, ty a David Ledecký?
Asi to má nějaký vliv. Hlavně si ale myslím, že jsme byli pro soupeře dost nečitelní, protože v naší ofenzivní linii mohl udeřit kdokoliv. Když se soupeř připravuje na jednoho hráče, tak to většinou zvládne, ale nás tam bylo více. Soupeř se musel připravovat na čtyři, pět hráčů, a to už je obtížnější. Když se tým připravil na Žondru, tak dal gól Ledecký, nebo naopak.

Když to člověku klape v soukromém životě, tak má stoprocentně srovnanou hlavu na fotbalový výkon

V tabulce jsme po podzimu na prvním místě, máme i poměrně příjemný náskok. Zeptám se ale na rovinu, s umístěním jsi určitě spokojený, ale jsi osobně naštvaný, že ti podzim a skvělou formu překazily zdravotní problémy?
Kdyby mi před sezónou někdo řekl, že dám z pozice krajního záložníka pět gólů a na tři nahraju, tak mu řeknu, že mu nevěřím. Ale jelikož to dopadlo jinak, tak to nebýt zdraví, mohlo být i lepší. Ale nejdůležitější pro mě je, že jsme první, to je to hlavní.

Na chvíli se zastavím u Sokolova, kde jsi ještě minulou sezónu hrával. Sokolov byl jediným týmem, který na podzim ani jednou neprohrál. Překvapilo tě to?
Čekal jsem, že bude na vrchu. Sokolov hraje vždy v horní polovině tabulky o nejvyšší pozice. Že neprohrál? Možná se to trochu zveličuje. Pro mě je lepší třikrát prohrát a mít tolik bodů, kolik máme my, než neprohrát a mít bodů méně. Máme více bodů než Sokolov a to jsme dvakrát prohráli.

Kdo bude dle tebe naším největším konkurentem v bitvě o postup do Synot ligy?
Karviná nás na konci podzimu ztrestala, i před sezónou jsem ji tipoval na největšího aspiranta na postup. Takže si myslím, že Karviná a Hradec.

Na začátku sezóny ses angažmá ve Znojmě vrátil domů. Pomohlo ti to ve tvých výkonech?
Byl jsem rád, že jsem doma s rodinou. Od devatenácti let jsem byl pryč, pokud vezmu dorostenecký věk, tak to bylo ještě déle. V Sokolově jsem si našel přítelkyni, která se se mnou přestěhovala. V soukromém životě jsem spokojený, a když to člověku klape v soukromém životě, tak má stoprocentně srovnanou hlavu na fotbalový výkon. Určitě mi to pomohlo.

Ty už jsi první ligu zažil v dresu Zbrojovky Brno, bereš nyní možnost postupu se Znojmem jako druhou šanci?
Beru to hlavně jak neskutečnou věc. Vždy je lepší, když si hráč ligu s týmem vykope. Do Brna jsem přišel do B-týmu a naskočil jsem na pár utkání z lavičky. Pár utkání jsem hrál i v základu, ale sestoupili jsme. Kdybychom nyní se Znojmem postoupili do ligy, bylo by to pro mě nejvíc, co jsem ve fotbale dokázal.

Chytit rybu? Je to stejné jako, jako když vstřelím gól

Vím o tobě, že jsi vášnivý rybář. Jak ses k tomu dostal?
Přivedl mě k tomu otec. Když máme volno, tak jezdíme pravidelně do Rakouska na Dyji, což je z Jemnice kousek. Když mám pak více volna v letní, zimní přestávce, tak létáme do Španělska na Ebro, kde nás to úplně nadchlo, voda, přehrada. Chytáme candáty, ale nejvíce mě baví chytat sumce, protože mě baví vábit.

Jaký je tvůj největší rybářský úspěch?
Největší úlovek je dva metry deset centimetrů. I když neberu to jako největší úspěch, protože jsem jen seděl a rybu tahal. V květnu jsem vytáhl rybu dva osm a tu už jsem si sám vyvábil.

Je to pro tebe stejné srovnání, jako když dáš gól?
Určitě. Je to stejný pocit, neskutečný adrenalin.

Zlanařil si k chytání i někoho z kabiny?
Když bylo třítýdenní volno na podzim, tak jsem s Ledym jel na Dyji. Sumce jsme bohužel nechytli, strhl nám rybičku. Chytli jsme ale asi deset velkých kaprů. Bylo to dobrý.

Blíží se nám Štědrý večer, jakou rybu bys doporučil jako ekvivalent kapra?
V Čechách se pochopitelně preferuje kapr, já mám ze sladkovodních ryby nejraději candáta, protože je to čistá ryba a výborná chuťově. Ale na Vánoce bych i přesto určitě doporučil kapra.

Jak budeš trávit vánoční svátky?
Budu je trávit doma s rodinou. Mám pro tebe i takovou perličku. Měl jsem na Silvestra zaplacenou dovolenou do Paříže. Teď to tak řeším, že vzhledem k událostem, které se v Paříži udály, nepojedeme. (13. listopadu se udál v Paříži teroristický útok pozn. red.)

Jak vnímáš tuto situaci?
Vnímám to bohužel jako nepříjemný fakt. Lidi, kteří to dělají, nechápu. Ale škádlit hada bosou nohou a riskovat tam cestu...proto se mi tam nechce jet.

Pojďme rozhovor zakončit v pozitivním duchu, co by jsi vzkázal znojemským fanouškům do roku 2016?
Vzkázal bych jim, aby chodili na domácí zápasy minimálně v takovém počtu jako doposud. Určitě nám jejich podpora nějaké body přinesla. Možná to zní jako klišé, ale já si myslím, že atmosféra byla dobrá. Ať chodí fandit, i když se nám nedaří, což v České republice také není úplně pravidlem. Hlavně ať nám fandí a zvládneme společně postup.