Prohra přišla v nepravou chvíli, ale nemůžeme mít svěšené hlavy, burcuje trenér Kučera

Z n o j m o - Byly to po závěrečném hvizdu domácího utkání s Pardubicemi velice trpké chvíle. Pardubice uťaly naši rekordní domácí neporazitelnost a připravily nám pocit, který jsme v této sezóně doposud na Městském stadionu nepoznali. Trpké chvíle to pochopitelně byly i pro trenéra Radima Kučeru, který však i přes prohru a komplikaci v boji o postup nepodléhal skepsi.

Trenére poprvé v této sezóně se po domácím utkání nacházíme v situaci, kdy musíte hodnotit prohru...
Prokázalo se, že Pardubice málo branek dávají, ale také málo dostávají. Mají čtvrtou nejlepší obranu v lize, což samozřejmě o něčem svědčí. Nepočítal jsem s tahem, že bude hrát Jeřábek vzadu, asi to bylo uzpůsobeno na Libora Žondru. Jeřábek má přeci jen hodně zkušeností, takže to byl tah na jistotu. Tím pádem ztratily Pardubice vepředu kreativitu, ale makaly, bojovaly a vydřely tři body. Takhle se to někdy stane...Hlavně v první půli jsme propásli šanci jít do vedení a mohli se dostat do většího klidu, Pardubice by musely více hrát. Úvodní poločas byl z naší strany takový, že když jsme mohli dát centr, nedali jsme ho a šli jsme do kombinace. V podstatě jsme to všechno otočili naopak, když jsme neměli dávat centr, tak jsme ho dali. Byly tam i ztráty. Do hry se nám navíc vůbec nedostal Okleštěk. Působil už pak dojmem, že nechtěl moc hrát, měl hodně ztrát a bylo to cítit.

Co říci k situaci z první půle, kdy Libor Žondra vstřelil po asistenci Broni Stáni gól, ale nakonec nebyl uznán? Bylo vám vysvětleno proč?
Byl pískán ofsajd. Prý tam byl Libor celou dobu půl krok. Těžko posoudit.

Bylo to ale hodně sporné...
Libor dával gól, takže musel být ofsajd máván určitě jemu. Ale z mého pohledu ze střídačky těžko posoudit. Možná to říkali lidi, ale to je takové to kdyby. Nám dnes ani nevycházely standardní situace. Něco jsme v tréninku nacvičovali, ale byly to takové kopy, kdy to brankář jednoduše posbíral. Nebyli jsme v této činnosti tak silní jako například v Olomouci.

Měli jsme proti Pardubicím i velkou smůlu v zakončení. Bylo to tak, že i kdyby se hrálo 180 minut, tak gól prostě nevstřelíme?
Zhruba něco takového. Bylo vidět, že kluci chtěli dát gól, srovnat. Ono se vždy říká, že jsme takhle měli hrát od začátku. Ale ke konci už hrajete vabank, když prohráváte. Takhle to od začátku nejde otevřít.... V úvodu druhé půli Pardubice více přidržely míč a měly hodně prostoru. Bylo tam od nás málo aktivity. Nebyla tam týmová agresivita, napadali jsme po jednom.

Bohužel skončila naše rekordní domácí série bez prohry, Hradec navíc vyhrál v Budějovicích. Co to pro nás nyní znamená?
Nemůžeme mít svěšené hlavy. Prohráli jsme, bohužel prohra přišla v nepravou chvíli. Ale stejně tak mohla přijít za čtrnáct dní proti Frýdku-Místku. Musíme se z toho dostat. Jedeme do Varnsdorfu a pořád jsme v situaci, kdy si to můžeme uhrát sami. Tato prohra je samozřejmě nepříjemná, nikdo s ní nepočítal. Týmy v lize jsou ale tak vyrovnané, že se soupeři podaří jedna akce a máte problém...Je potřeba se z toho oklepat a připravit se na další zápas.