Trenér Kalvoda hodnotí uplynulou sezónu

Z n o j m o - Ročník 2013/14 Gambrinus ligy už je nějaký ten den za námi a je tedy čas trochu se za ním poohlédnout. Pro Znojmo to byla historická sezóna, kdy poprvé nakouklo mezi fotbalovou elitu. Nakonec se sice nepovedlo zachránit, ale náš klub zanechal velmi dobrý dojem. Účinkování týmu nemohl hodnotit nikdo jiný, než nyní už olomoucký trenér Leoš Kalvoda. Jak bývá jeho zvykem, byl hodně otevřený.

Sestup je vždy smutná záležitost. Vzhledem k prognózám, které byly před začátkem ligy, je ale 27 bodů z tohoto pohledu velmi dobrý počin
Sedmadvacet bodů mnohdy v minulých sezónách stačilo na záchranu, ale pořád je to sestup.

Navíc prakticky všechny utkání venku.
Ale je to sestup, pořád to tak beru.

Takže to berete jako neúspěch?
Určitě, beru to jako neúspěch.

Počítali se, že podzim odehrajeme domácí zápasy v Brně. Na jaře se však čekalo, že už to bude doma ve Znojmě. To se ale nestalo. Nemohlo to hráčům sebrat energii?
Myslím, že ne. Samozřejmě byla by to výhoda, hrát doma. Měli bychom o dost bodů více, kdybychom mohli hrát ve Znojmě. Ale bohužel bylo to tak a my jsme to věděli. Nemáme se, na co vymlouvat.

Kde vidíte hlavní příčinu toho, že se nakonec nepovedlo získat více bodů, než soupeřům v boji o záchranu?
Já to beru zimním odchodem třech hráčů (Okleštěk, Hrošovský, Nepožitek pozn. red.). Musím se přiznat, že jsem myslel, že je nahradíme, ale to se bohužel nestalo.

Další otázka na tento problém navazuje. Střílení branek, proměňování šancí.
Nám prakticky tímto odchodem odešlo osm branek. Hrošovský odešel až na poslední chvíli, kdy jsem vyhověli Plzni.

Když se odhlédnete za jarem, jaký zápas vás nejvíce mrzí? Osobně si myslím, že to bylo Brno, jak to vidíte vy?
Určitě by to byla Zbrojovka. Vedli jsme v druhé půli 1:0, hráli jsme přesilovku, bylo to velice dobře rozehráno. Navíc důležitý zápas. Ale mohu uvést třeba i Bohemku, to byly všechno zápasy o jednom gólu. Kdybych měl vzít pak podzim, tak nejvíce mě mrzí ztráta bodů na Baníku, kdy jsme dostali gól v poslední minutě.

A Příbram?
Tam jsme měli před inkriminovanou situací a vyrovnání Příbrami dát z naší velké šance gól a bylo vymalováno.

To jste vlastně proklamoval celou sezónu. Dívejme se sami na sebe.
Takové vymlouvání na to, ten nás poškodil a ten nás poškodil, to neberu. Zavinili jsme si to sami neproměňováním šancí. I když třeba pak přijde moment, když jsem byl po Slovácku vykázán na tribunu, tam už hrají roli i emoce.

Určitě jste se tuto svou filozofii snažil předat i hráčům. Povedlo se to dle vás?
Moc ne. Když jsem viděl poslední zápas proti Dukle....Chyběly nám odolnější typy.

Kdo vás nejvíce zklamal?
Zklamal mě Crnkić, zklamal mě Reljić. Ti dva mě zklamali nejvíce. Co vím, jak se připravovali na zápasy, tak to je pro mě velké zklamání, jsou to profesionální fotbalisté.

Myslíte, že to může být balkánskou horkokrevností?
To si musí zhodnotit sami, nevidím do nich. Samozřejmě ta balkánská nátura je specifická, ale to, co jsem vkládal do Crnkiće po podzimních výkonech, to se nenaplnilo.

Anes Haurdić opustil klub dva zápasy před koncem ligy. Bylo to opravdu nutné?
Bylo.

Nevěřil jste, že by mohl týmu pomoci?
Ano.

Takže takové trochu šlápnutí vedle?
V zimní přípravě dokázal, že do kádru patří. Byl našim nejlepším střelcem v přípravě, a to jsem hráli v Turecku proti těžkým soupeřům. Potom...nevím. Asi to nezvládl on sám. To se ale musí probrat sám, nechci mu sahat do svědomí. Třeba Dan Odehnal, úvodní tři zápasy na jaře odehrál skvěle. Říkal jsem si, to bude stoper jako hrom, a pak to šlo dolů.

Může to být tím, že je to ještě mladý hráč.
Ale je mu dvaadvacet let, do kdy bude mladý, do třiceti? A pak už bude starý, nejde to takhle. Třeba Stáňa. Naskočil na Slovácku, kde ho bylo plné hřiště, ale pak přijde hned zápas za juniorku a je tragický. Jemu dvacet let. V kolika letech hrají třeba ve Španělsku? Jestli chci hrát fotbal, tak pro to dělám vše. I když můžou být výkyvy, to já u nich beru a toleruji, ale ne už u hráčů jako je Hnaníček, Lacko, Helísek. To už musí být tahouni.

Dalšími trablemi bylo to, že v kádru byl v podstatě jediný hrotový útočník v podobě Václava Vašíčka. Jako tohle hrálo roli?
Měli jsme k dispozici v podstatě jediného typického hrotového útočníka, to je pravda. Na tohle bych to úplně nesváděl. Mohl hrát na hrotu Crnkić, Reljić, kteří stále říkali, jací jsou to útočníci, co mám zprávy od ostatních jejich našeptávačů. Reljić, Crnkič jsou skvělí hrotoví útočníci, ale jen po vápno a ani to ne. Když jsem je oba viděl v utkání proti Dukle...Když pak nastoupil Kirschner, jak jsem třeba říkal, že to ještě na první ligu nevidím a musí na sobě hodně pracovat, tak tam bylo úplně jedno, jestli hrál na hrotu Crnkić, nebo Kirschner.

Máte spočítáno, kolik jste najezdil za celou sezónu kilometrů?
To nemám. (s úsměvem)

Když to vezmu s nadsázkou, tak pro hráče i trenéry byl autobus druhým domovem. To se pak zákonitě musí podepsat i na výkonech?
Nebylo to ideální. Ale znovu říkám, s tím jsme do toho šli.

Ať nejsme jen negativní, viděl byste i nějaké pozitivum?
Ale určitě. (s úsměvem) Myslím, že kluci ze sebe dostali maximum. Samozřejmě mají ještě navíc, ale chce to nasbírat zkušenosti. Chce to stabilizovat kádr i podmínky. Zapadá do toho i rekonstrukce stadiónu. Já věřím, že se to dotáhne do úspěšného konce a ve Znojmě bude krásný stadión. Myslím, že hráči na to mají, fotbal umí hrát. Je to ale ještě potřeba doplnit takovými těmi rváči.

Vrátím se v čase před jarní, asi klíčové, utkání s Olomoucí. Jak moc ublížily spekulace, že jste podepsal v Sigmě, že hráči schválně na popud vedení vypouští zápasy atd.?
Spekulace byly. Já jsem nepodepsal v závěru sezóny ani ve Znojmě, ani v Olomouci, ani ve Slavii a ani ve Spartě. Probíralo se to v novinách, ale to já bohužel neovlivním.

Jak se vůbec díváte za svým dvouletým působením ve Znojmě?
Znojmo mi přirostlo za dva roky k srdci. Zažil jsem zde hodně pěkného - vítězství ve FNL, Gambrinus liga. Tady se točí kolem klubu a pracují pro něj dobrosrdeční lidé. Na práci zde je tu klid. Nemůžete si samozřejmě dělat co chcete, ale nejste pod takovým tlakem jako v jiných klubech.

Byl jste ve svém "živlu", že máto v nadsázce volné ruce při trénování?
Mohl jsem si řídit vše podle sebe, samozřejmě po konzultacích s panem Kohoutkem, ale měl jsem hodně pravomocí. Nemohl jsem si na nic stěžovat, to co jsem si naplánoval, tak se po konzultacích s vedením klubu, vždy nějak udělalo.