Klub i město mi přirostlo k srdci, říká Mudra po návratu
Z N O J M O - Zkušenou posilu si do svých řad přivedl znojemský fotbal. Po prvoligových štacích se na jihu Moravy upsal starý známý Jan Mudra. Plzeňský odchovanec ve zdejším prostředí slavil jak postup do nejvyšší soutěže, tak žel také okamžitý návrat do druhé ligy. Nyní si na začátku týdne udělal čas, aby se pro klubový web podělil o tom, z jakého důvodu se vrátil do Znojma, jak vnímal zápasy Evropské ligy v dresu Liberce nebo jak to aktuálně vypadá v kabině po neúspěšném startu do ligové sezóny.
O čtyři roky starší, o 59 ligových startů prověřenější. Honza Mudra si po odchodu v roce 2014 prošel Libercem, se kterým vyhrál domácí pohár a zahrál si Evropskou ligu, následně Příbramí a naposledy také Hradcem Králové.
V bývalém prvoligovém týmu však osmadvacetiletému fotbalistovi vypršela smlouva, a tak se po vzájemné dohodě se znojemským klubem mohl v pátek představit proti Jihlavě. Ani neúspěšný duel, ve kterém se domácím fanouškům ukázal na druhých pětačtyřicet minut, mu v pondělním osobním volnu nezabránil v ochotném rozhovoru.
Jak se cítíte zpátky ve znojemském dresu?
Od chvíle, co mi zavolal trenér, zda bych neměl zájem přijít, jsem se těšil. Od léta jsem si hledal nový tým a po této nabídce jsme se s rodinou rozhodli, že se do Znojma vrátíme. Klub i město mi přirostlo k srdci. Ve znojemském dresu se cítím dobře.
Byl pan Kalvoda hlavním důvodem, proč jste si s rodinou vybrali právě Znojmo?
Ano, skutečně se jednalo o jeden z důvodů. Dříve jsem pod ním působil, něco jsme tady dokázali. Ke všemu znám také nějaké současné hráče Znojma, se kterými jsem hrál. Líbilo se nám město i lidé, takže jsem se zpátky těšil.
Zažil jste tady už Davida Helíska, Matúše Lacka a další. Hecovali vás nebo byli spíše překvapeni, že jste dorazil?
Naposledy, když mi volal trenér a já mu řekl, že dorazím, tak oni to pořádně ani ještě nevěděli. Poté jsem se ozval Lacimu a oznámil mu, že přijedu druhý den. Předem jsme si o tom nepsali.
Ve Znojmě jste předtím strávil dva a půl roku, po kterých jste působil v Liberci, Příbrami a Hradci Králové. Které ze tří angažmá vám nejvíce utkvělo v paměti?
Určitě se jednalo o Liberec, do kterého jsem odešel ze Znojma. Po roce jsme vyhráli domácí pohár, dostali se do evropských pohárů. Včetně Evropské ligy se tam odehrály dobré zápasy, s výhrou v poháru to bylo všechno super.
Nastupoval jste do zápasů domácího poháru?
Až na domácí odvetu s Třincem jsem ho včetně finále odehrál celý.
Jak jste to měl se zápasy v Evropské lize a v čem to bylo jiné?
Na hřišti portugalské Bragy jsem hrál asi dvacet minut. Odlišné to bylo atmosférou, stadiony a fanoušky ostatních týmů. V neposlední řadě poté v kvalitě dalších týmů a hráčů. Kromě Bragy jsme ve skupině ještě měli Olympique de Marseille a FC Groningen. Byl to pro mě velký zážitek se toho zúčastnit, i když jenom na lavičce. Ještě o rok dříve jsem hrál v předkole Evropské ligy proti rumunskému týmu Astra Giurgiu. Zkušenost to byla suprová.
Narazil jste v té době na nějaké hráče světového formátu?
Za Marseille hrál současný útočník Chelsea Michy Batshuayi. Už tehdy byla u něj vidět obrovská kvalita, hlavně u nich doma, kde jsme vyhráli 1:0, oni však měli tak třicet střel na bránu a my jednu. Podle mého nás i všechny týmy podceňovaly. V odvetách již šlo vidět, že přidávaly, protože asi pochopily, že s námi se také musí počítat. Když dnes sleduji ty sestavy, tak někteří kluci tam stále ještě působí.
Z Liberce jste po sezóně a půl odešel na hostování do Příbrami. Proč to nevyšlo déle?
Pod trenérem Jindřichem Trpišovským jsme na podzim zakončovali Evropskou ligu. Na začátku zimní přípravy za mnou přišel sportovní ředitel Jan Nezmar a říkal, že bych na jaře znovu nedostával tolik prostoru a zda by nebylo lepší odejít do jiného ligového týmu, kde bych hrál pravidelně. Tenkrát jsem to přijal. Na druhou stranu trenér Trpišovský nechtěl, abych odešel. Spíše jsem se jim ale hodil na zaplácnutí nějakého místa, nebo když byl někdo zraněný. Rozhodl jsem se odejít na hostování a v té době se ozvala Příbram. Bylo dobré, že jsem tam odehrál celé jaro. Zpětně netuším, jestli bych to znovu udělal. Někdy si říkám, že jsem tam měl zkusit zůstat, protože na jaře někteří krajní obránci nehráli a nebyli s nimi úplně spokojeni. Poté mi v Liberci vypršela smlouva a šel jsem do Hradce Králové.
Na Hradec vzpomínáte v dobrém?
Nemůžu říci, že ve špatném. Hned v úvodní sezóně jsme spadli, v první lize jsem ale většinu zápasů odehrál. Měli jsme tam horší i lepší zápasy. Na druhou ligu už tak rád nevzpomínám. Trenér Karel Havlíček mě tam už moc nedával, na jaře jsem se zranil. Byla to taková blbá sezóna.
Na konci sezóny vám skončila smlouva právě v Hradci Králové. Během července jste se zúčastnil kempu pro hráče bez smluv, který organizuje Česká asociace fotbalových hráčů. Ve finále se vám podařilo porazit Španělsko. Jak to celé probíhalo?
Byla to skvělá akce a probíhala čtrnáct dní v Odolené Vodě u Prahy. Měli jsme skvělý trenérský štáb, trénovali tam Zdeněk Svoboda, Jiří Novotný, Jarda Blažek vypomáhal brankářům. Zažili jsme parádní tréninky. Kdybych se kempu nezúčastnil, tak bych pravděpodobně čtrnáct dní běhal po lese. Odehráli jsme čtyři zápasy, velmi se mi tam líbilo. Všechno vyvrcholilo turnajem, ve kterém jsme v semifinále hráli s Maďarskem a ve finále se španělskými hráči bez smluv. Naším vítězstvím v celém turnaji se celá akce zakončila. Bylo to výborné, všem bych to doporučil.
Měl jste i díky kempu nějaké nabídky?
Něco jsme řešili přes trenéra Svobodu, který za mnou přišel společně s Jirkou Novotným, ale nakonec to nedopadlo. Jednalo se o působení v cizině, kde se bude začínat až na konci srpna, což bylo docela pozdě. Řešili jsme i další alternativy kam jít, ale nebylo to zásluhou turnaje. Před jeho začátkem jsem zajel do Německa do Fürthu na testy. Poté jsem byl také ještě ve čtvrté lize v Neugersdorfu, kde to také nevyšlo a ke všemu jsem asi došel pozdě. Rozbíhala se tam sezóna, měli hráče pod smlouvami, kde majitel již nechtěl uvolnit peníze.
Pokud se vrátíme ke Znojmu, v pátek jste nastoupil až na druhý poločas. Bylo to čistě z trenérských důvodů či se ještě necítíte stoprocentně připravený?
Bylo to z trenérských důvodů. Pan Kalvoda si mě den předtím zavolal a říkal mi, že do sestavy ještě sahat nebude. Trochu jsem to i čekal, protože jsem přišel až v úterý nebo ve středu a v pátek se hned hrálo. Víceméně jsem čekal, že mě tam ještě nedají od začátku. Trenér mi akorát řekl, že mám být připravený v průběhu a přišlo to již po poločase.
V úvodních třech zápasech se nevyhrálo. Jaká je nálada v kabině?
Chce se to zlomit, je bojovná, určitě neupadá. První dva zápasy jsem neviděl, ale kluci říkali, že s Varnsdorfem i vyhrát mohli. Hradec byl poté lepší, z naší strany naopak horší. Nyní jsme hráli s Jihlavou, dalším aspirantem na postup, takže to byly těžké zápasy. Nálada je pořád bojovná, všichni chtějí vítězit. Snad se to brzy zlomí.
Když jste odcházel ze Znojma, tak stadion ještě nebyl v současném stavu. Jak se vám vše zamlouvá?
Byl jsem tu už jako soupeř s Libercem v domácím poháru a Hradcem Králové a všechno už tu bylo. Moc se mi to tady líbí. Kabiny jsou nádherné, ve spoustě druholigových klubů podobné zázemí nemají.
Je to lepší než v Příbrami či Hradci?
Myslím, že ano. Lepší než v Hradci určitě. Tribuna a zázemí tu jsou udělané pěkně.