Obsáhlý rozhovor s gólmanem Antonínem Bučkem: O postavení v tabulce, paradoxu inkasovaných branek či problematice mladých brankářů
V L A Š I M - Další skvělý a jistý výkon v neděli ve Vlašimi předvedl Antonín Buček. Zkušený brankář své spoluhráče odzadu tradičně dirigoval, k tomu však také přidal výborný zákrok po přímém kopu Túlia. Buček i přesto inkasoval dvě branky, po kterých se týmy nakonec rozešly smírně 2:2. Bývalý brankář Baníku Ostrava v obsáhlém povídání odpovídal na otázky týkající se posledního zápasu, ale rovněž uvedl paradox, kvůli kterému v letošní sezóně náš tým inkasuje velké množství branek.
Co se děje, že přišla remíza a další ztráta bodů?
Dostali jsme dva góly, přičemž ve druhém poločase jsme ztráceli hodně balónů. Vlašim dopředu nehrála špatně a poté si bohužel musela pomoci gólem z ofsajdu. Remíza je asi spravedlivá.
Jste tedy toho názoru, že se jednalo o jasný ofsajd?
Přišli za mnou hráči Vlašimi a omlouvali se mi za gól z ofsajdu. Dále k tomu nemám co říci.
Omluvili se vám někdy v minulosti hráči soupeře za podobnou situaci?
Nebyla to přímo omluva. S kluky jsme si po zápase sedli, hrajeme tu ligu dlouho. Bavili jsme se o jiných mančaftech. Během toho mi řekli, že dali branku z ofsajdu.
Momentálně se nacházíme o dva body nad posledním Třincem…
Kdybychom ale vyhráli, tak jsme desátí. Vím, že je to jen kdyby. Liga je vyrovnaná. S patnácti body téměř vede Prostějov, (aktuálně mu patří čtvrtá příčka se ztrátou tří bodů na první České Budějovice – pozn. red.) který je, pokud si to tak dovolím říci, katastrofální.
Je vše o jednom zápase, ve kterém by se to zlomilo?
Liga má stále dvaadvacet kol a do konce podzimu je třeba nahrát co nejvíce bodů.
Znojemští fanoušci si hned od vašeho příchodu mohli všimnout evidentního dirigování celého týmu. Proti Vlašimi se k tomu přidali také další hráči. Říkali jste si k tomu něco nebo to přišlo prostě ze hry?
Nedávno se do týmu vrátil Michal Ordoš, který byl dlouhodobě zraněný. Je to určitě potřeba. Akorát mi přišlo, že jsme byli nějací zavaření a unavení. Jak jsme se snažili dirigovat a být v zápase, tak poté už nohy moc nešly, a okolo osmdesáté minuty jsme obdrželi gól. Je to škoda.
Ten poslední gól byl již čtrnáctým, který jsme v letošní sezóně dostali. V čem je největší chyba?
Paradoxně ty góly dostáváme kvůli ofenzívě, i když to tak nechci shazovat. Sice jsme obdrželi čtyři góly v Chrudimi a tři doma s Jihlavou, to už hned máme sedm, takové věci se prostě můžou stát. Mančafty, proti kterým hrajeme, necháme vždy na dostřel, místo toho, abychom dohrály dvě tři akce a bylo to 2:0 či 3:0 a v klidu vše dohráli. Soupeř si v každém zápase vytváří velké množství šancí. Nahoře nepodržíme balón a poté se na nás valí jeden útok za druhým. Pokud jde dvacet útoků za poločas, tak se to těžko brání.
Zmiňujete, že hodně útočíme. Chybí týmu střelec, který by už na kontě měl pět branek?
Chybí nám vysoký hráč, který když obrana nakopne míč dopředu, tak aby podržel balón. Naši útočníci Kuba Teplý i Dženis Beganovič jsou menší, každý balón se odrazí a valí se to na naši bránu. Jestli ten potřebný hráč bude mít metr deset, je jedno, ale musí udržet míč.
Před sezónou jsme určitě mysleli na vyšší pozici, než na jaké se nyní nacházíme. Máte ještě v hlavách, že by šlo skončit do třetího místa, čímž by se zajistila baráž o první ligu?
To vůbec nyní neřeším. Před rokem jsem podobnou situaci v týmu zažil s Frýdkem-Místkem, a když jsem přišel do Znojma, tak jsem si řekl, že to bude pohodová sezóna. Viděl jsem hráče, tréninky, přípravné zápasy…Vše bylo perfektní. Je před námi ještě spousta bodů, a kdybychom dnes vyhráli, tak jsme třeba desátí. Následně máme doma Ústí nad Labem, kterému již trochu dochází dech. Liga je vyrovnaná a každý může porazit každého. V případě vítězství nad nimi by se na to lépe už koukalo.
Co bude proti Ústí nad Labem potřeba zlepšit?
To bude o nás, to nebude o nich. Chce to být úspěšní po lajnách a dávat centry do vápna. Proti Vlašimi sice byla spousta centrů, ale nevzniklo z nich nic. Je to plýtvání šancí. Je potřeba je zlepšit a být důraznější ve vápně. To si však říkáme od prvního kola. Stačí si vzpomenout s Varnsdorfem, kolik jsme měli šancí. Vyhrát jsme měli také s Prostějovem.
Je to sice kdyby, ale bylo první kolo s Varnsdorfem tak strašně klíčové? Zmínil jste nevyužité šance, příprava se nám ke všemu povedla…
Bohužel takový je fotbal. Stačí si vzít, z čeho má Prostějov body. Ten nemá snad ani jednu pořádnou šanci a vyhraje. Teď jim to sedlo. Když se bavíme s těmi kluky, tak si říkáme, že jen hrají a hrají, mají štěstí, dvakrát dají gól v devadesáté minutě.
Od svého příchodu také trénujete znojemské mladé brankáře. Vidíte tam u nich již nějaký progres?
Kluci chodí na každé tréninky, což mě těší, že je to baví. Alespoň si to myslím, tváří se tak. (s úsměvem) Když jsem byl v jejich věku, tak jsem měl brankářský trénink každý den dvacet minut až tři čtvrtě hodiny. Každý den. Byl tam pan Šmukr. Kluci mi říkali, že za loňský rok neměli ani jeden brankářský trénink, což je poté vidět. Nyní chodíme dvakrát týdně. Co oni mají za jeden měsíc, tak já jsem měl za jeden týden. Je to o tréninku. A hlavně větším skautingu. Bylo to jiné, když jsme byli v Ostravě, tak každý v mém ročníku chytal ligu.