Martin Hudec: Přál jsem si jednou do Znojma vrátit
Č e r v e n í k - V šestnácti odcházel ze Znojma do Sigmy Olomouc, nyní se vrací ze zahraničí zpět domů. Za tu dobu se toho na jihu Moravy hodně změnilo a Martin Hudec nebude hrát MSFL jako při svém odchodu do Sigmy, ale Gambrinus ligy. V týdnu se dořešil jeho přestup do Znojma a už v přípravném zápase s Trnavou stál Martin na svém stoperském postu.
Martine, jaký to byl pocit, po dlouhé době opět obléct znojemský dres?
Pocit byl samozřejmě dobrý. Jsem rád, že jsem se mohl vrátit do Znojma, když už jsem se vracel zpátky do Česka. Je škoda, že to nevyšlo už na Spartu, těšil jsem se, že si zahraji doma přímo ve Znojmě. Beru to tak, že utkání s Trnavou byl víceméně přípravný zápas k vyplnění reprezentační přestávky. Myslím, že se to odmakalo a musí být všichni spokojeni.
Vy jste odcházel ze Znojma už v mládežnickém věku, tehdy už jste hrál za A-tým, to bylo v divizi?
V mládežnickém věku to bylo, odešel jsem do Olomouce v šestnácti letech. Divize to nebyla, od patnácti let jsem hrál MSFL pod trenérem Fryšem.
Nebylo pro vás zvláštní, že jste se nevracel na hřiště na ČAFCE, ale naopak na stadión v Husových sadech?
Určitě bylo, vzhledem k tomu, že jsem mládí strávil na ČAFCE. Na stadiónu v Husových sadech jsem nikdy nehrával, teď je tam zázemí a je to potřeba tak brát. Znojmo je Znojmo. Oba kluby se sloučily a myslím, že je to jedině dobře. Je vidět, že to fotbalu pomohlo a v klubu jsou momentálně lidé, kteří přispěli k historickému úspěchu.
Nebyl jste trochu nervózní z toho, že se delší čas vyřizovalo vaše angažmá ve Znojmě kvůli administrativním záležitostem v Německu?
Nervózní jsem trochu byl, ale víceméně jsem měl informaci, že tyto věci ze zahraničí se trochu vlečou, není to ze dne na den, tak jako když se přestupuje v rámci Česka. Trochu mě mrzí, že jsem to nestihl na Spartu, ale zaplať pánbůh, že už je to vyřízené a budu moci být připraven na příští týden na Baník.
Když jste v šestnácti odcházel ze Znojma, pomyslel jste si, že jednou Znojmo bude hrát Gambrinus ligu?
Abych se přiznal tak ne. Samozřejmě jsem zato rád, že tomu momentálně tak je. Já jsem si přál jednou se vrátit do Znojma, že je to zrovna Gambrinus liga, to je plus.
Nebál jste se trochu, že jdete do celku, který má starosti se záchranou a momentálně je poslední?
Vůbec ne. Když jsem byl osloven, tak jsem neměl důvod váhat. Já jsem se ve Znojmě narodil a tady jsem doma. Říkal jsem si, že pokud bych se vracel, tak přijatelné možnosti byly Znojmo, nebo Olomouc. Olomouc žádný zájem neprojevila, žádný kontakt neproběhl. Ze Znojma se mi ozval Ota Kohoutek, a proto jsem tady.
Překvapilo vás, že se z Olomouce nikdo neozval?
Z jedné stránky mě to vůbec nepřekvapilo, protože v Olomouci jsem hodně dlouho působil a vím jak to tam chodí. Vychovává se tam mládež a talenti, takže šance se dává více mladým hráčům a talentům, než aby klub kupoval nějaké hráče, nebo si stahoval hráče zpátky v pozdějším věku. Tohle mě tedy nějakým způsobem nepřekvapilo, ba naopak bych byl překvapený, kdyby nějaká nabídka ze Sigmy přišla.
Pojďme k přípravnému utkání s Trnavou. Byl to pro vás první zápas po delší době, jak jste se na trávníku cítil?
Na hřišti jsem se po delší době cítil relativně dobře. Samozřejmě trochu chybí herní praxe, ale já jsem strávil celou letní přípravu plus do konce srpna v Německu, kde jsem měl možnost trénovat a odehrát přípravné zápasy. Úplně velký handicap to tedy nebyl. Samozřejmě srovnání s přípravným a ostrým zápasem je trochu rozdíl, ale duel s Trnavou napověděl tomu, že až tolik velké manko tam není.
Jak fungovala spolupráce se spoluhráči, konkrétně pak v obraně?
Já nemám s klukama žádný problém, ba naopak. Ve Znojmě s nimi trénuji už třetí týden a rozumím si s nimi velice dobře. Na hřišti to sedí také úplně v pohodě. I na základě toho, že jsem ze Znojma, tak adaptace byla velice rychlá. Znal jsem spoustu kluků už z dřívějška, takže o to, to také bylo snadnější. Žádný problém jsem neměl, a doufám že ze strany kluků také nebyl. Všechno si to sedlo, bylo do dobré a musím říct, že zápas s Trnavou byl odmakán a splnil účel, který splnit měl i po trénincích, které jsme odběhali a odmakali. Jen je škoda, že jsem nepřidali gól. To co po nás trenér chtěl, se víceméně splnilo.
Martin Hudec (vlevo) společně s Josefem Hnaníčkem při předzápasové rozcvičce.Při utkání foukal velmi silný vítr, komplikovalo vám to hodně hru?
Byla to komplikace vzhledem k tomu, že ten vítr má na míč velký vliv, ať už hrajete s větrem nebo proti němu. To si nevyberete. Je pak škoda, že se nedá hrát třeba ještě trochu lepší, klidnější fotbal. I tak si myslím, že fotbal byl na obě dvě strany na pohled dobrý.
Pokud byste měl srovnávat Gambrinus ligu při svém odchodu do zahraničí a teď, myslíte, že je momentálně kvalitnější?
Je to těžké srovnat. Přece jen už jsou to nějaké čtyři roky, co jsem odešel. Samozřejmě jsem byl ještě poté půl roku v Brně, ale tohle srovnání bych nechtěl dělat, protože jsem ještě v Gambrinus lize nenastoupil, potom co jsem zpátky. Nemám možnost soudit, ani bych to nechtěl soudit po jednom zápase. Uvidím, až toho odehraji více, potom mohu udělat nějaký posudek. Ale v zahraničí jsem sledoval Gambrinus ligu neustále a těší mě samozřejmě tým Plzně, který dělá pro český fotbal strašně moc. A možná mezinárodní prestiž Gambrinus ligy díky plzeňským úspěchům v Evropě trochu stoupla. Je to jedině dobře pro český fotbal.
Sledoval jste výsledky Znojma? Třeba konkrétně minulou sezónu, kdy postupovalo do Gambrinus ligy?
Samozřejmě, nechci mluvit jen o poslední postupové sezóně, já jsem Znojmo sledoval imrvére i přesto, že jsem byl v zahraničí. Co se týká zápasů, tak se musím přiznat, že jsem neviděl žádný, protože to možné nebylo. V televizi druhou, či třetí ligu nedávají, takže to pro mě bylo složitější. Zápas jsem tedy naživo vidět možnost neměl, výsledkově jsem samozřejmě Znojmo sledoval, ale i Sigmu Olomouc. Jsou to pro mě kluby, kdy jsem vyrůstal. Ve Znojmě jsem s fotbalem začínal, v Olomouci jsem pak přičichl k velkému fotbalu. Tyto dva kluby jsou ve mě a jsem rád, že v jednom z nich můžu nyní hrát.