Roman Hříbek se vrátil domů, áčko trénovalo v Dyjákovicích
D y j á k o v i c e - Pokud některému ze znojemských fotbalových fanoušků řeknete Dyjákovice, určitě se mu ihned vybaví příjmení Hříbek. A není divu, v našem klubu hrají hned dva - mladší Zdeněk za juniorku a starší Roman za A-tým. A právě Roman Hříbek se vrátil na chvíli na "rodné" hřiště". A-tým si poprvé po dlouhém čase zatrénoval na přírodní trávě, k dispozici měl hřiště v Dyjákovicích a přálo mu nádherné březnové počasí.
Romane v Dyjákovicích se ti muselo trénovat samo, znáš tam jistě každý kousek hřiště?
(Smích) Jsem rád, že jsme jeli do Dyjákovic a mohli si zatrénovat na trávě. Sice to nebylo úplně ideální, ale nemuseli jsme do Jevišovic, kde celou přípravu trénujeme na umělé trávě.
Asi už to bylo takové vysvobození po dvou měsících na umělé trávě?
Všichni kluci byli rádi, že jsme šli konečně na přírodní trávu. Na umělce jsme trénovali opravdu dlouho.
Byl to pro tebe speciální pocit?
Ani ne, jen kluci si pořád dělali srandu a rýpali do mě. (s úsměvem)
V sobotu po dlouhé zimní přípravě mistrovský zápas. Už to bylo dlouhé čekání?
Už se na první mistrák v kabině všichni těšíme. Konečně se bude o něco hrát.
První jarní zápasy bývají vždy takové, že se týmu oťukávají, neví, co od sebe po zimě čekat. Bude to i případ utkání ve Vlašimi?
Myslím, že začátek zápasu bude určitě takový opatrný. Bude to takové oťukávání, jak říkáš. Ale nejedeme tam jen tak, budeme chtít urvat nějaké body.
