Komentář k zápasu

Utkání rozhodla naše produktivita v koncovce a nasazení, se kterým jsme po celých 95 minut hráli. Hned v 1.minutě se nádherně trefil Stanislav Kohoutek – obrovský rozdíl oproti minulým utkáním, kdy jdeme do vedení my a ne soupeř.

Hráli jsme jednoduše – po zisku míče jsme měli rychlý přechod do útočné fáze – hráči s rychlostními předpoklady (Kohoutek, Stix) využívali otevřených prostorů a byli produktivní.

V obranné fázi bylo klíčové zdvojovat rozdílového hráče domácích Lukáše Boru, který nám dělal svými fyzickými a rychlostními parametry velké problémy.

Obrovským zásahem do naší již tak oslabené sestavy bylo nucené střídání Kuby Dvořáčka po obnoveném zranění stehenního svalu – z hlediska výkonnosti a charakteru je pro tým Kuba nepostradatelný. Po soupeřově prošlápnutí, po kterém „mimochodem“ domácí vstřelili svůj první gól, musel odstoupit také Tom Vaníček, zdravotní problémy poslaly ze hřiště Martina Březinu. Během deseti minut nám domácí vstřelili 3 góly, na hřišti byly velké emoce, kdy hráči cítili křivdu z některých výroků sudího, nepovoleného střídání a udělených žlutých karet.

Rozhodující bylo, že jsme se zvládli zkoncentrovat a soustředit se na defenzivní činnost, protože s odchodem zraněných hráčů a přeskupení některých postů jsme již neměli kvalitu a sílu v ofenzivní fázi hry, neudrželi jsme míče na soupeřově polovině, byli jsme pod obrovským tlakem – tady ale kluci odvedli maximum, doslova padali do střel (Tim), odskákali jsme spoustu centrů, podržel nás Adam Polepil v bráně.

Hráči odvedli maximum – nasazení, koncentrace, komunikace, charakter, ochota jít přes bolest, zastupování, přijmutí netradičních postů a pracovitost – tím jsme překonali kritických 25 minut po snížení na 3:4, takhle se hraje o záchranu!!!