Ve Slavičíně jsme vyhráli 3:1

Komentář k zápasu

Ke třetímu zápasu v řadě na venkovní hřiště zamířili naši hráči. Tentokrát jim byl soupeřem tým FC TVD Slavičín. Nováček soutěže, který se ale jako nováček na podzim rozhodně nechoval. Po podzimní části patřil k první trojce a především na svém hřišti byl velmi nepříjemný všem soupeřům. V jeho dresu nastupuje i náš bývalý hráč Mojmír Jaroš. Vzhledem k tomu, že utkání začínají ve Slavičíně v 10.15 a cesta tam není rozhodně jednoduchá, navíc jsme zde nikdy nehráli, zvolili jsme opět variantu odjezdu již den před utkáním. Ubytovali jsme se v Luhačovicích asi 10 km od Slavičína. Proběhla tradiční večeře - p. Jarolíma ze Slavie by asi omývali vodou, nicméně tradice je tradice. No a vzhledem k tomu, že jsme z takto 7 absolvovaných zápasů 5x vyhráli, 1 remizovali a jen jednou prohráli, nebudeme na tom do budoucna asi nic měnit. Ráno se hráči vydatně nasnídali a v 8.30 odjeli do Slavičína.

Na jaře se Slavičínu nedaří a zatím všechny zápasy prohrál naposledy se Sigmou Olomouc B 0:3 a i proto, že se poprvé na jaře představili na domácím hřišti, věděli jsme, že nás nečeká žádné lehké utkání. Domácí potřebovali na jaře konečně bodovat a my, jak jinak také.

Do utkání jsme nastoupili v sestavě:

Hrubý – Hříbek, Yonov, Mička, Šilinger – Lacko, Baláž, Zapalač – Krhut, Kováč,Látal (do utkání také zasáhli Podzemský, Lukáš)

Utkání se hrálo ve velmi pěkném počasí, nicméně pro fotbalisty v nepříjemném větru. Zahájili jsme sebevědomě a hru kontrolovali, přesto se 15 min. žádná větší šance nakonala ani na jedné straně. V 17.min. se Petr Zapalač dostal k míči téměř 30m od branky a rozhodl se vyzkoušet brankáře domácích. Ten sice na jeho tvrdou ránu k tyči směřující do horní části branky zareagoval, nicméně ji neudržel v rukavicích a balon mu proklouzl do sítě. Při tomto zákroku se navíc nepříjemně zranil a musel střídat. Na naše kopačky vstřelená branka přinesla kýžený klid a domácí hráče jsme až na pár výjimek, nepouštěli do nebezpečného ohrožení naší branky. Ve 32.min. při jedné z našich akcí přišel centr z pravé strany, náhradní gólman domácích vyrazil míč jen k našemu Zdeňkovi Látalovi a ten ho uklidil s přehledem do branky 2:0. Pak přišla největší šance domácích, kdy střelu Stýskaly vytáhl Vlasta Hrubý na břevno. Ve 42.min. přišel náš dlouhý nákop, domácí obránci se nedohodli, brankář zareagoval také později, než bylo potřeba a důrazný Dominik Krhut stačil před brankářem špičkou kopačky posunout balon kolem něj a ten se pak došoural do branky 3:0. To byl poločas z říše snů. Bohužel ve 45 min. jsme podcenili akci domácích, přišel centr a útočník domácích zcela sám před Vlastou Hrubým nedal našemu brankáři hlavou šanci. Za zmínku ještě stojí konflikt Lacka s hráčem domácích, ten ho po slovní výměně názoru udeřil do obličeje a měl dostat jednoznačně červenou kartu. Hlavní rozhodčí to neviděl a pomezní, který na to koukal ze 2 m dělal jako by se nic nestalo.

Druhý poločas tak začal náporem domácích a do našeho pokutového území létal jeden centr za druhým. V 51.min. nám zatrnulo, když domácí dopravili míč do sítě. Naštěstí byl odpískán ofsajd. Nutno říci, že tuto situaci jsem neviděl a jelikož jsem si plnil zpravodajské povinnosti, nevšiml jsem si ani, že se nerozehrálo ze středu. A tak až do konce zápasu jsem trnul při každém letu míče k naší brance, neboť jsem měl za to, že stav utkání je 3:2. V tomto mne „nezmátl“ ani ukazatel skóre, kde stále svítilo 3:1, neboť jsem to přikládal stavu mysli místního hlasatele – ten nejdřív představil naše mužstvo jako 1. Spojený klub Znojmo a pak oznámil v naší sestavě Zapalovače a Krhutka. První branku pak připsal na lavičce sedícímu Lukáši Podzemskému. To samozřejmě vzbudilo veselí na naší lavičce, neboť ve včerejším zápase pro změnu náš hlasatel připsal vstřelený hattrick otci Lukáše Jiřímu Podzemskému a tak to vypadalo, že si prostě rodina Podzemských o víkendu branky dohodla pro sebe. Až v 88.min. mne Milan Šobu smskou znejistil, neboť mi sdělil, že na onlajnech asi spěj, protože tam mají neustále výsledek 3:1. Přesto, že vedle mne stál stejně nervózní Pavel Lukeš, čímž mne utvrzoval v našem těsném vedení, nesměle jsem se ho zeptal na stav. Poté co mi sdělil, že vedeme 3:1, jsem v klidu vychutnal poslední dvě minuty zápasu. Tímto se omlouvám všem, kterým jsem doma ve Znojmě způsobil nervové otřesy – především Liborovi Paličkovi.

Ale zpět k zápasu. Domácí nás zatlačili a měli i šance na snížení. Naštěstí neproměnili. Nám v této chvíli vázla kombinace, a proto se nám nedařilo převzít zápas opět pod svoji kontrolu. Přesto jsme mohli zvýšit naše vedení, když se v šanci objevil Kováč a Látal, bohužel nedali. I ve 2.pol. měli domácí dostat červenou kartu, když si krásně narazil před šestnáctkou Lacko. Proto, že by šel sám na branku, byl zezadu podkopnut obráncem domácích, ale ten dostal jen žlutou kartu. Todor Yonov pak z přímého kopu branku netrefil. Vzhledem k tomu, že střelci se neprosadili ani na druhé straně skončil výsledek stejným skórem jako v poločase tedy 3:1. My jsme si připsali velmi cenné 3 body do tabulky a udrželi šesti bodový náskok na Zábřeh, který se vrátil na druhé místo po výhře nad Uničovem 2:0 a prohře Sigmy Olomouc B – 2:0 v derby s HFK Olomouc. S tímto soupeřem se utkáme v prvním jarním domácím zápase 11.dubna v 15:30 hod.